Davídek potřebuje nová ouška, Honzík rehabilitaci. Seznamte se s osudy obou chlapců na stránkách Nadačního fondu Matěje Proška. Tento fond pořádá 10. září od 10:00 u jezera Milada charitativní akci. Pokud na ní dorazíte se svými dětmi, rozhodně se nebudou nudit, jak je patrné z přiloženého plakátu, čeká je celá řada zábaviček. Součástí programu je i běh na 5 km (jako hlavní závod dne), kratší běh na 1 km a také běhy pro děti. Všichni, kdo pro Vás program připravují, dělají vše zdarma a tak veškeré vybrané finanční prostředky obdrží rodiny obou chlapců ve 100% výši.
Já vím, na Střížáku se běhají jiné závody, ale tenhle učitel je tvrdohlavý jako mezek a fyzičku má náramnou. Možná, že učí zrovna vašeho kluka. Koncem července vyjel k sousedům, aby v městečku Ruhpoldingu jako jediný Čech změřil síly s blázny na trati dlouhé sto mil. Necelá padesátka vytrvalců se dala do pohybu 29. 7. kolem druhé odpoledne s jediným cílem, doběhnout ve stanoveném limitu 33 hodin.
Do Stadic jsem jel vláčkem, Troška musel v Ústí opisovat, jinak to nevidím. Strojvůdce v montérkách nejprve oznámil zpoždění, čekalo se na rychlík z "NDR". Potom napomenul několik cestujících, že si neumí orazítkovat jízdenku, která se to strojku nevešla. Než rozpohyboval starou lokálku, upozornil nás, že některé stanice projíždí, proto musíme hlásit výstup předem. K mému úžasu u Přemysla Oráče zastavil, aby se pokochal pohledem do kopců, kam směřoval Růžičkův závod. Jarmila Sobecká přijela na startovní čáru v krásném autíčku, klidně si mohla převzít diplom hned, vyhrála s velkým náskokem.
Diplomy (s fotkou běžce) - kliknutím na startovní číslo
Pokud lze Ústí nad Labem charakterizovat jako město, kde se šedivá patina průmyslového sídla se sociálními problémy střetává se svěží zelenou nádherou Českého středohoří, pak další závod Ústeckého krosového poháru tento kontrast přijal za své. U stavitele tratí, Vládi Růžičky, jsme na něco podobného zvyklí, jen si vzpomeňte na proběhnutí úžínským brownfieldem v rámci Jedlovky. Tentokrát byla prezentace přímo pod dálnicí D8 u obce Stadice, start pár metrů od této významné liniové stavby, aby následně trasa vyvedla běžce na krásné louky a lesy kolem obce Suchá. Jejich půvab neutrpěl ani dešti v minulých dnech, jen to napomohlo důvěrnějšímu kontaktu s běžci, bláta bylo místy opravdu dost. Trať byla složená ze dvou okruhů, nejprve se běžel malý, pak velký, a na závěr opět ten malý. Diváci tak viděli probíhat běžce hned třikrát.
Ani další z běhů poháru, který má ve svém názvu přívlastek "krosový", Vás rozhodně nebude nudit. Čeká na Vás 11,2 km terénem s absolutním převýšením 175 metrů, celkově ale nastoupáte kumulativně přes 300 metrů. Trať je vedena téměř výhradně terénem, až na drobný úsek u startu a cca 300 metrů u obce Suchá. Start najdete snadno, pokud sjedete z dálnice D8 ve směru z Ústí na odbočce u Stadic (těsně před rozestavěnou křižovatkou), je místo startu i prezentace umístěno vlevo podjezdem pod dálnicí, na staré nepoužívané komunikaci. Do těchto míst je ovšem zákaz vjezdu, respektujte značení a odstavte automobil ještě před zákazovou značkou.
Na Střížáku kolikrát potkávám borce kolem padesátky, pár jich znám osobně, ale tzv. krátký triatlon Mosazný muž v Povrlech vyžaduje trochu víc, než dobré obutí a solidním plíce. Poctivá třístovka ve vodě, potom dvanáct kilometrů v sedle, tři kola kolem přehrady. Byl to už 29. ročník a sešlo se tam 112 nadšenců různého věku. Mezi omladinou jsem pozdravil Petra Kostoviče (54), Kamila Němce (66), Pavla Čmelíka (70), Honzu Horáčka (70). Zkušenostmi zavoněla Alena Vrátná, Jana Vápeníková. Bezvadná parta, která propadla náročnému sportu. Nápisy na jejich dresech napovídaly víc.
Mladíka z Třebenic Zdeňka Pince nahání na Střížáku už pěkný zástup sportovců, ale on prohrávat prostě neumí. V neděli několikrát měnil obutí, potom stejně u plotu klouzal, aby to na rovině napálil jako vždycky a za sebou nechal všechny ostatní. Běh do vrchu s Mumií vytáhl z příjemného kanafasu třiapadesát bláznů, kterým bláto a kaluže nevadí. Start byl u plavecké haly, cíl nad hospůdkou Pohoda u vysílače. Není to dlouhá trať (2,5km), ale solidní stoupání, někteří běžci ve finiši viděli snad exekutora, jak bledli v obličeji. Mimo oficiální soupisku běžela Lada Vojtíšková, která za pomocnou pohonnou jednotku zvolila krásného psa. V cíli měla sice moc dobrý čas (09:20), na Pince by to stejně nestačilo. " Jmenuje se Bugy z Dlouhého vrchu, já ji říkám Bubák. Je to Německý ohař, stáří tři roky. Už jsem s ní běžela nejméně deset krosových závodů, táhne jako dobře promazaný naviják, ale na toho mladíka v červeném dresu bych neměla, kdybych měla u pasu celou smečku. Jmenuje se to caniscros. Pes má speciální postroj, v létě se běhají závody tak na 5-7 kilometrů, v zimě delší," vysvětluje závodnice s čelenkou. V kategorii nad padesát let vyhrál Vladimír Růžička. Mladší kategorii žen do cíle přivedla závodnice USK Provod Ústí nad Labem Jarmila Halířová, tu zkušenější Marcela Vyšatová. Petr Kostovič se připravoval na Mosazného muže, Luboš Švácha přijel ze Mšena, nejmladší účastnicí byla jako vždycky Sabinka Hrušková (14). Všichni chválili časomíru, bezvadná byla tombola. PARÁDA!
Miroslav Vlach
Výsledky celkem Výsledky kategorie
V sobotu večer jsem se díval na předpověď počasí. Stránky Českého hydrometeorologického ústavu mluvily o nevýrazném tlakovém poli nad střední Evropou, a co se týká srážek, tak ty budou prý "místy". To jsem ještě nevěděl, že to místo bude v Ústí nad Labem, a že bude poctivě pršet od večera. Když jsem se ráno podíval z okna, viděl jsem to slabé tlakové pole, hlavně jakoby nad Větruší, no a pršelo pořád. Až auta běžců pádící nedělním ústeckým ránem mraky rozehnala a závod do vrchu tak mohl proběhnout bez vody za krkem. Předem bylo přihlášeno 46 účastníků, na místě se ještě dohlásilo pár dalších, takže na trať vyrazilo nakonec 53 běžců. Ti si museli hlídat intervalové starty po půl minutě. Pip - Pip - Pip - Pííííííp.... a vzhůru do oblak, tedy k vysílači na kopci. Ze Střížáku se kouřilo, jak se vypařovala vlhkost.