Když jsem po desáté hodině dorazil na místo, registrace už byly v plném proudu. Proces přihlášení, i když jsem nebyl registrovaný předem, proběhl hladce a rychle. Zázemí v Cyklokempu Loděnice bylo příjemné a běžci zde našli vše potřebné. Se vzrůstající oblibou závodu zde bylo jen občas trochu těsno. U mikrofonu stál David Cihlář, což je vždy záruka erudovaného a příjemného komentování sportovních akcí. Na programu byl nejprve rodinný běh (start v 10:30), kde zvítězil Jan Novák o vteřinku před Luckou Novákovou a třetím Kryštofem Zimem. Tito tři běžci doběhli s velkým náskokem před ostatními. V 11:00 došlo na žákovské kategorie, rozdělené podle věku na 8-11 let a 12-15 let. S dvoukilometrovou tratí si nejlépe poradila Adéla Neumanová (roč. 2004), běžela skvěle a porazila i všechny chlapce. V kategorii starších dívek dominovala před Sabinou Hruškovou a Adélou Hoskovskou. Mezi staršími žáky si vítězství vyběhl děčínský Šimon Hozák. Mezi něho a jeho bratra Daniela na třetím místě se vklínil ústecký Martin Morvay. Skvělé výkony jsme viděli i v kategorii mladších běžců. Mikuláš Koblížek o osm vteřin porazil Matěje Votavu, třetí byl Daniel Kuna z Chabařovic. Kluci zaběhli skvělé časy, ale zahanbit se nenechaly ani holky, první tři stihly dva kilometry pod deset minut. Kateřina Smržová dokonce za 9:05, dvě vteřinky od sebe doběhly druhá Vendula Votavová a třetí Bára Tintěrová.
To už se všechno schylovalo ke startu hlavního závodu. Brána stojí na relativně úzké cestě u Labe a tak moderátor nabádal běžce, ať zváží svoje ambice a zaujmou místo ve startovním koridoru podle nich. Přesunul jsem se tedy na závěr pole, ale předtím popřál klukům vepředu pěkný závod. Trať dvanáctky je divácky atraktivní, vidí běžce v půlce závodu, jsou na ní totiž dvě otočky, na třetím a na devátém kilometru. I pro účastníky je to lepší než běžet v kuse 6 km tam a zpět. V půlce závodu je takové "očko", ve kterém zůstává cyklokemp, polovina trati a občerstvovačka je tak nad ním. Zde si předávaly chip i štafety na 2x6 km. Startovní výstřel se rozlehl údolím Labe a had 192 běžců se dal do pohybu, trvalo třičtvrtě minuty, než proběhli přes startovní čáru ti poslední.
První část trasy vede po cyklostezce po proudu Labe směrem ke Střekovu. Běžel jsem svých 6:30 na km a přesně na druhém kilometru jsem míjel Zdeňka Pince, který byl už na čtvrtém a běžel tedy zhruba tempo 3:15 na kilometr. Zdeněk měl náskok hned od startu, nikdo jiný se nesnažil akceptovat jeho tempo. Náskok na druhého Jakuba Novotného činil již tady více než dvacet vteřin, dále byly rozestupy již minimální. Mezi ženami běžela ještě na čtvrtém kilometru bok po boku dvojice Halířová - Vajrychová. Kousek za ním však Renata Vajrychová trochu zvolnila a Jarmila Sobecká běžela poté ve dvojici s Jardou Novákem až do cíle. V půlce trati už tak pomalu krystalizovalo pořadí na předních místech. Mezi muži se dopředu posouval Jarda Chramosta, specialista na další tratě, pro kterého byla dvanáctka spíše takovým dalším sprintem. Strojovým tempem se brzo prodral na čtvrté místo. Občerstvovačka na šestce byla příjemná, trochu jsem upravil svůj vzhled a zamířil nahoru a pak doprava dolů k řece. Dvacet metrů přede mnou probíhal po stezce Zdeněk Pinc. Jak vítr, který čeří vlny Labe, prohnal se údolím tak rychle, že pořadatelé ani nestačili natáhnout cílovou pásku. Tak si průběh cílem zopakoval ještě jednou, pro fotografy a pořadatele, času než doběhne druhý v pořadí bylo dost, více než jeden a čtvrt minuty! Skvělý rekord závodu, loňský čas Tomáše Bystřického vylepšil o 1:40! Druhý byl v cíli Jakub Novotný. I on měl na dalšího v pořadí, Petra Zudu, komfortní náskok. Petr musel zatnout zuby a dát do závěru všechno, věděl, že má za sebou vynikajícího Jardu Chramostu. Potkal jsem je asi čtyřista metrů před cílem, kdy už bylo jasné, že Petr bronzový stupínek obhájí. Jarda Chramosta je od letoška čerstvě v kategorii padesátníků, kterou také jasně ovládl. Nakonec jen těsně za ním doběhl také ve skvělém čase litoměřický Robin Bučo. Ústecká naděje Šimon Koblížek doběhl na šestém místě s minutovým odstupem. Po závodě mi Zdeněk říkal, že se mu běželo dobře, i když první kilometry možná trošku přepálil, ale jak korigoval tempo nevěděl. On i vítězka ženské kategorie běhají bez sporttesteru a poslouchají více než jeho display svoje pocity. Zdeněk také zalitoval, že tu nebyl Pepa Procházka. Petr Zuda, který se po závodě brodil v bazénku, si pochvaloval, že noha je lepší a lepší. Jarda Chramosta přijel na Rychtářskou 12° poprvé, dal jí přednost před závodem v Lovosicích. Jako důvod uvedl hlavně to, že zde se startovalo již před polednem, kdy přece jen ještě nebylo takové horko. Petra Zudu před sebou viděl, snažil se zrychlovat, ale když se rozestup mezi nimi nijak významně netenčil, soustředil se na svoje čtvrté místo. Závod si pochvaloval, trasa se mu líbila. V kategorii padesátníků měl náskok sedmi minut na domácího brnenského borce Jardu Nováka, který na trati vytvořil již zmiňovanou dvojičku s vítězkou ženské kategorie. Viděl jsem je vedle sebe i ve frontě na guláš... Jarda si také pochvaloval, jak se mu běželo dobře. Třetím "padesátníkem" byl v cíli Josef Nedvěd.
V ženách si pro vítězství doběhla Jarmila Sobecká Halířová v čase 50:14. O minutu zpět zůstala Renata Vajrychová. Další takovou "minutovou" dvojici vytvořila třetí Olga Kantová a čtvrtá Míša Vundererová. Té je teprve čtrnáct let a závod dokončila v čase 54:52. Mezi ženami 45+ si vítězství odnesla Marcela Vyšatová (57:11) o sedmnáct vteřinek před druhou Janou Šindlerovou. Bronzová byla Marta Kořínková, všechny tyto dámy měly čas pod jednu hodinu. "Běželo se mi hrozně od začátku do konce", pronesla jistě s dávkou nadsázky vítězka. Její pronásledovatelka Renata Vajrychová říkala, že letos vlastně potřetí začíná a těší se, až naběhá nějaké objemy, na kterých bude moc stavět do budoucna. Povzdechla si také, že času na běhání je mnohem méně. Třetí Olga Kantová brala běh hlavně jako přípravu a vypadala, že bronzový stupínek je jen jakýmsi příjemným bonusem. Když jsem se jí ptal, zda měla přehled o tom, zda ji někdo nestíhá, řekla mi jen: "No, tam běžela nějaká holčička...". Myslím, že i ona byla překvapená výkonem Míši Vundererové, když ji viděla na otočce na 9 km.
V rámci závodu na 12 km se běžela i štafeta 2x6 km, trasa k tomu přímo vybízela, účastníci štafety nemuseli nikam cestovat, předávka probíhala přímo u cyklokempu. Z prvních čtyřech míst tři obsadily štafety Ústecké akademie plaveckých sportů, jen na stříbrnou příčku se vklínila štafeta "Kohouti".
Po doběhu čekal běžce výborný guláš, pivo nebo limonáda, posezení s kamarády a samozřejmě rozbor závodu. Díky sponzorům byly ceny pro závodníky i ceny v tombole opravdu hodnotné a tak si mnoho účastníků odneslo dnes domů nejen pěkné zážitky. Osobně se mi organizace i celý závod moc líbil. Pokud bych měl přece najít nějaké mušky, tak bych jmenoval asi špatně zaslané SMS zprávy a perlivou vodu na druhé občerstvovačce. Ale to byly v rámci celé akce opravdu jen drobnosti. Nezaznamenal jsem ani žádné zranění či jiné zdravotní problémy. I proto mi mohla Radana Kubíčková za organizátory po skončení závodu říci: "Jsem moc spokojená, reakce účastníků mě přesvědčuje, že to, co děláme, má smysl. Těšíme se na další ročník".
Pevně věřím, že mnoho účastníků dnešního běhu dorazí za týden na charitativní běh na 5 km na Miladu. Vše o této akci si přečtěte zde.
