Před sto lety byl průměrný věk v naší zemi pod 50 let, mužů i žen. Smrt číhala za humny, infekční a parazitální onemocnění mohla za více než pětinu úmrtí. Zpychli jsme. Dožíváme se v průměru o 30 let více než před sto lety, máme se nejlépe v dějinách lidstva. Statistiky na všechno, je čas nakrmit počítače a věnovat se projektům, co byly dlouho v hlavě. Co třeba největší dopingoví hříšníci v atletice. Tuny zdrojových dat. Algoritmus je jednoduchý, anomálie, směrodatné odchylky, hladiny významnosti a už to chroustá. Kdo nám vypadne? Emil. Helsinky 1952. Tenhle zázrak neschroustne žádná statistika. Ale nikdo nevěří, že by Emil podváděl. To by nám nenaskakovala ta husí kůže. To by ta finská holčička neměla takhle otevřenou pusu. Občas něco tabulkami nesvážete. Třeba laskavost a pokoru, která odvála jednu zlatou helsinskou do Sydney. Třeba obyčejnou lidskou slušnost, která znamenala léta hloubení studní v podniku Stavební geologie. Slušnost, která nám chybí. Teď někdo umře. Když to nebude tak špatné dozvíme se o tom z televize, když to bude horší bude to známý a když to bude nejhorší, budeme kupovat o svíčku více. Pokora je z obchodů již dávno vyprodána, v zákoutích sociálních sítí na sebe plivou lidé s různými názory a takto přenášená nákaza je tou, za kterou zaplatíme. Nedokážeme si odříci, nedokážeme se omezit. Zpychli jsme. Zbytečně. My tady tomu nešéfujeme.

Tak jsme přežili další rok, teda ne všichni. Je to levárna života, někteří tady měli sakra proč bejt a nejsou. Má cenu se snažit? Ale jo, mákneme a zabojujeme i napřesrok. Snad toho poděláme co nejmíň. A těch věcí proč tu bejt je plno, stačí se rozhlídnout nejen po světle, ale i proti. Tak hezké rozhledy i v těch dvackách!

Výsledky závodu na 9,6 km

No dobře, k té atmosféře adventu chyběl sníh a ani teplota 10°C nebyla moc prosincová. Na start našlo cestu v hlavním závodě na 4 kola (9,6 km, 200 m celkové převýšení) 124 běžců, devět jich za účelem startu překročilo Česko-německou státní hranici. A rozhodně se neztratili.

Výsledky

Dnes se v Sosnové potkaly dvě akce, Setkání automobilových mistrů a Horolezecký krosmaraton. Skvělé výkony byly vidět na obou, já se budu věnovat té běžecké události. Pořadatelé sáhli po letech po čipové časomíře, což byla asi nejzásadnější změna. Možná ještě ta, že krosová trať má malinko jednodušší povrch než třeba před deseti lety. Po navezení kamenů na původně obtížný úsek po osmém kilometru plný hlubokého písku (někdy před pěti lety), byl letos zpevněn i úsek lesem po náběhu z asfaltu. Toho krosu je tam však stále drtivá většina, trať je opravdu nádherná, i když les v chladném počasí šetřil vůněmi.