Silvestrovský běh, já to mám rád, tak to dělám. Chodí mi tam lidi, ale budiž. Dnes jich bylo dvaašedesát, to sám nedávám, tak předstírám, že jsem dva. Tolik pohodových lidí, co sem přišlo! Ještě jsem zapojoval konektory, když první dvojice přešlapovala na cyklostezce, to jsem ještě nevěděl, že tenhle bude NEJ. Zuzka přivezla celou rodinu (do té počítám i Jamajku). Erika s Lubošem. Hruškovi. Katka s Lukášem. Holky a kluci co rozběhávají Ústí.
Za komíny trmické teplárny se vynořil úplněk. To už nebylo vidět na druhou stranu Milady, a za chvíli ani na ty, co zaparkovali kousek od startu. Noční běhy mají neopakovatelnou atmosféru, zvláště, když jsou udělané tak pečlivě jako tento. A navíc jde výtěžek na zvířátka. Škoda, že kouzlo běhu s čelovkou v noční přírodě pod úplňkem neobjevilo více lidí.
Když moderátoři (skvělí jako každý rok) konstatovali, že je dnes lepší počasí než v původním termínu, tak jsem si pomyslel, že to by snad bylo skoro vždycky. Říjnový den přilákal plno běžců, jedinou změnou tak bylo snad to, že na upřímná srdce koukalo při vyhlašování zapadající sluníčko.
Výsledky běhů si projděte. Ten nejdůležitější výsledek, tedy lidskou sounáležitost zhodnotil na místě Matěj Prošek, zakladatel a předseda správní rady Nadačního fondu upřímné srdce. Tu jsme my neměřili, na to nemáme antény. Skvělá akce, jsme rádi, že můžeme být její součástí.