Omlouvám se tímto vítězi Jirkovi Kreisingoveri, který běžel před nimi, že se soustředím na severočeský boj o stříbro. (Ale i díky svým pronásledovatelům musel zmáčknout svůj čas pod 33 minut, 32:55 - nový traťový rekord). Na devátém kilometru byla naše dvojice ještě spolu, pak však využil svých zkušeností a našetřených sil Pepa Procházka a skvělým technickým seběhem nabral rozhodující náskok. Zdeněk rozhodně nevypadal v cíli zklamaně, je mu jasné, co z téhle bajky vyplývá. Takhle kvalitní regionální soupeř je i pro něho skvělá zpráva a bude ho to jen stimulovat v dalším tréninku. Skvělý výkon obou kluků, na téhle trati, v tomto počasí, časy 33:24 resp. 33:38! Až za nimi doběhl Vlastimil Flégl, Ondřej Čadek a Daniel Kupidlovský.
Běžel jsem první půlku za Naďou Lédlovou (ale utekla mi, dneska běžela neuvěřitelně, sama byla překvapená), potkal Petru Fiklíkovou, která si vytrpěla se zraněnou patou (na obrátce na ní čekala druhá z dvojice Jana Mešo), zafandil jsem běžcům v protisměru a soustředil se na sebe. Cestou zpět jsem se více sprchoval, než běžel. Byl jsem rád, že jsem doklopýtal do cíle. Protože už tu všichni dávno byli, musel jsem rychle sbírat rozumy: Vláďa Růžička tradičně nebyl spokojený se svým časem 39:24 (po vyhlášení nasedl na kolo, naložil krosnu napříč nosičem a odfrčel), Míra Svoboda měl starost, aby stihl svůj celkový cílový čas (tedy i s návratem), na trati osamocený Petr Zuda měl radost, že jeho běh byl bez problémů, zranění je snad pryč, spokojený byl i Martin Roubíček (celkové 7. místo). Jirka Vlček si trochu postěžoval, že to dnes tak neběželo, ale i tak předběhl čerstvého novomanžela Tomáše Szabo, který byl také spokojený. Vlastiml Flégl, celkově čtvrtý, pochválil závod, ale podotkl, že jeho běžecká příprava nebyla úplně optimální, cítil lehkou přetrénovanost, ale i tak z toho byl čas 34:47. Vlastimil běhá za Vrchlabí, ale už několik let bydlí v Neratovicích, takže to k nám měl po dálnici kousek.
Za zmínku stojí určitě i výkon teprve sedmnáctiletého Šimona Koblížka (37:46), který přivedl do cíle čtyřčlennou skupinku běžící o 9.-12. místo. Je určitě příslibem do budoucna, v jeho věku bude ještě lepší na kratších tratích. Uvidíme, jestli se postaví na podzim třeba na start nějaké pětky. V této skupince byl i vítěz nejstarší mužské kategorie, Ivan Elischer, běžec místního A.C. Všichni tři první muži v této kategorii (ještě Václav Dius a Vladimír Růžička) běželi pod čtyřicet minut! Na opačném konci věkového spektra než Šimon stál na startu Jirka Soukup (TJ Liga 100 Hradec Králové). Tento borec, který byl v době, kdy končila II. světová válka, už plnoletý, sklidil zasloužené ovace při svém doběhu do cíle!
Mezi ženami nenašla přemožitelku Jarmila Halířová. Ještě na šestém kilometru to na tak drtivé vítězství nevypadalo, ale Jarmila si rozvrhla skvěle síly a byl z toho čas 42:12 a minuta a půl náskoku na nejbližší soupeřku. Tou byla Eva Slavíková, Renata Vajrychová si doběhla pro bronzovou medaili. Pod hranici pětačtyřiceti minut se dostala ještě Martina Stehlíková, teplická Jana Fílová se tam těsně nevešla. Letos si poprvé mohly závod zaběhnout i štafety (2x5 km). A i zde jsme viděli pěkné výkony, vítězná dvojice Zemanová - Brouk dosáhla času 43:01. Za nimi skončila štafeta Žemlička - Kaucký a Škvorová - Rež.
Před závodem dospělých připravili organizátoři ještě běh pro děti. V několika kategoriích si vyzkoušely s číslem na hrudi, jaké to je být závodníkem. Závod byl připraven pečlivě, na každé odbočce na trati stál pořadatel, občerstvovačky byly vydatné (možná mohly být dále od sebe, ale zase bysme museli přebíhat), sprchy byly fajn. V cíli masáž od Davida Cihláře. Ceny předávala starostka Trmic Jana Oubrechtová. Role spolumoderátora se skvěle ujal Jirka Malý, který zná většinu místních běžců z dob své aktivní kariéry. Malou skvrnkou, za kterou ovšem pořadatelé nemohou, byla chyba při vyhlášení ženských kategorií.
Ústecký běžecký program přepíná na podzim, v září a říjnu nás čeká deset závodů!
