Přiznám se bez nápovědy, je to moc příjemné, když vás někdo pozná na Milešovce v převlečení za sněžného muže. Většinou to jsou běžci. V sobotu jsem potkal v Tisé Petru Fiklíkovou, zářila jako sluníčko. U Turistické chaty mě zval na panáka mladík, kterého jsem prý fotil v Povrlech. V neděli jsem se drápal odvážně na Milešovku a zrovna když mi docházel kyslík, přilepil se na mne neznámý borec s tvrzením, že jsem ho zachránil ve Starých Splavech před ostudou. Spletl si cestu.To se může stát každému.
Výsledky Fotogalerie Luboše Šváchy
Rok definitivně končí, nepoznám to ani tak podle rytmů přírody, ale z toho, že jednou ráno parkuji na dlažbě Třebízského ulice v Roudnici. Řada aut po její pravé straně roste až nahoru ke kruháčku. I když je pod nulou, stupínek dva, kočičí hlavy nekloužou, což je dobře. Pamatuji ročník, kde v první prudké zatáčce padesát metrů po startu bylo kluziště a pořadatelé sháněli písek, aby aspoň někdo zabočil k Labi. První, koho potkám na chodníku je Jarda Chramosta, pro něj to bude dnes sprint. Před závodní kanceláří vidím Luboše Šváchu v civilu, antibiotika velí k odpočinku, ale mává dvěma fotoaparáty a slibuje milion fotek. Z prezentace odchází Vlasta Flégl běhající za Vrchlabí, ale bydlící v nedalekých Kralupech (pamatuji si to snad z našeho letního rozhovoru dobře), dále Jirka Vlček a z parkujícího auta vyskakuje Michal Michálek. Tak to asi nevyhraju. Celkem se nás sjelo 120, plus Jirka Malý, jehož uhlíková stopa je díky permanentní kolodopravě (samozřejmě i dnes) v roce 2016 opět nulová.
Je dobře, že hodně lidí se dalo na běhání, opravdoví sportovci nezklamou v žádné situaci. Jen tak letmo jsem si na facobooku všiml skromné ženy, kterou jsem náhodou potkal ve Svádově při desítce. Stručná informace popisovala její start ve Španělsku v národních barvách Nebyl to žádný výlet, konalo se tam Mistrovství světa v běhu na 100 km a Jana Šindlerová z Ústí reprezentovala naší malou zem. V novinách jsem to neviděl, tak jsem ji navštívil, abych ověřil fakta.
Krosová desítka s Mumií v roce 2015 (foto autor)
Když jsem obdržel mail od Honzy Kostoviče, že v následujícím roce nebude Mumie pořádat svoje závody, mým prvním pocitem bylo zklamání, zažil jsem na jejich akcích tolik krásných chvil. A určitě nejsem sám. Jako organizátor si však umím představit i to ohromné množství práce které za každým závodem stojí. Od propagace, vyjednávání s úřady, sponzory až po jednání s dodavateli a vyúčtování celé akce. Příprava závodu, pokud má mít nějakou úroveň a lidi bavit, není jednoduchá a odčerpá spoustu času. A ten organizátoři z Mumie už prostě nemají kde brát. Pevně věřím, že tento článek není epilogem UBP s Mumií, ale jen předznamenáním nadechnutí, a někdy v budoucnu se opět s nějakým jejich závodem setkáme.
Organizátoři UKP, Vladimír Růžička ve spolupráci s atletickým oddílem USK PROVOD Ústí nad Labem (zastoupený Jardou Sovou), zveřejnili propozice následujícího ročníku. Pohár láká na zajímavé tratě, lepší dostupnost startu, vylepšené technicko-provozní zabezpečení, zrychlené vyhlašování výsledků a v neposlední řadě na prize money přesahující 20 tis. Kč. To vše je možné díky sponzorovi poháru ústecké firmě PROVOD.
Noční benefiční běh se povedl. Kdybych měl sestavovat seznam místních běžců, kteří se zapojili do večerní akce, určitě bych na někoho zapomněl. Bylo jich tam skutečně dost. Kdybych vyhodnocoval vzdálenost v kilometrech do trvalého bydliště, určitě by mezi favority patřil Zdeněk Pinc z Třebenic. Jako vždy přijel s dědečkem a usměvavou maminkou.
Byl to už pátý ročník a jako vždy u mikrofonu byl David Cihlář. " Do poslední chvíle jsem nevěděl, kdo přijede do kopců. Včera se omluvila Eva Nývltová, ve stejném termínu má závod v zahraničí, ale nahradila ji Zuzka Rusínová. Kdo by čekal, že se bude jako kojící matka šetřit, musel být zklamán. Vyhrála!
V neděli má být krásné počasí, polojasno a kolem nuly, takže je jasné, co se stane, až se sluníčko schová za Krušné hory. Vykouknou hvězdy spolu se srpkem měsíce, který bude jen pět dní starý, teplota klesne pod nulu a začne nádherná zimní noc. Kroky mnoha lidí z Ústí i okolí však nebudou ještě směřovat domů zapálit druhou adventní svíčku, ani do vydýchaných obchodů, ale na cyklostezku u Mariánského mostu na Adventní noční běh, kde se na čerstvém vzduchu vydýchají nejen plíce, ale v přítmí nábřeží i oči. Co je ale hlavní, i letos budeme pomáhat někomu, kdo to velmi potřebuje. Petr Cibulka utrpěl těžké poranění míchy v krční oblasti, je z něho kvadruplegik. Více o jeho osudu uslyšíte v neděli večer. Přinášíme Vám pár odpovědí, které se Vám před během možná budou hodit.