To naše zaprášené město nemá moc dlouhou sportovní historii, ale pár talentů se tady objevilo. Za všechny bych jmenoval stále opomíjeného Bohouše Němečka, který na sever přivezl zlatou olympijskou medaili. Pokud se zeptáte někde na ulici urostlého mladíka, zda ho zná, vykulí oči a zakroutí hlavou. Hrála se tu první fotbalová liga, krátce zazářili hokejisté, skvělé bylo vodní pólo, volejbal, pamětníci si vybaví i plochou dráhu.
Současný sport čeká na štědrého sponzora, všechno je otázkou peněz. Jsem rád, že atletika ožívá, krasobruslení dává šanci dětem, ve Vaňově přibývá talentovaných kajakářů a horské kolo má doma snad každý kluk. Fenomenem doby je však krosový běh a Ústí nestojí stranou. V sezoně se jde z akce do akce, každý zná Malou Dubickou, Rychtářskou dvanáctku, Trmickou desítku, Střížák, Olšinky, nebo prosincový charitativní běh na Střekově. Koncem roku usedne spravedlivá porota a vyhlásí sportovce okresu. Moc světových hvězd tu nemáme, cinkot z Evropy je náhodný, ale pořádné tahouny bych tu přesto našel. Jedním z nich je Zuzana Rusínová, učitelka na mateřské, která každý víkend navléká na tělo startovní číslo a jde ostatním příkladem. Skvělá běžkyně, kterou znají v Praze i v Plzni. Pro tento sport přitáhla stovky lidí z anonymního sídliště, každé úterý doprovází svou skupinu ke zdymadlům. Několikrát jsem ji nominoval do elitní desítky, marně. Letos má konečně i svého sponzora, zástup obdivovatelů narůstá. Dejte ji svůj hlas, až přijde čas. Sledujte chvilku Ústecký deník a věnujte dvacku na soutěžní kupon. Já vím, na bednu to nebude, Andělská pěst pózovala s božským Karlem, plavci jsou skvělí, Matěj Ščerba je úžasný talent. I amatérský sport má své kouzlo, tak ukažte všem, že sůl je nad zlato.