Po chvilce pokračuje dál: "Když celý život běháte, nemůžete najednou přestat. V roce 2002 mě oslovil canicross. Vždycky jsem chtěla velkého psa a běhat s ním v přírodě byl můj sen. Ty první pejsky jsem si na závody půjčovala, potom jsem si pořídila štěně evropského saňového psa a bylo rozhodnuto. V roce 2005 jsem byla poprvé na zahraniční akci, o tři roky později jsem byla Mistryně Evropy. Poslední medaile je z roku  2011. Potom přišly na řadu zdravotní problémy pejsků a já jsem se vrátila k sólovému běhu. Každý den běhám, někdy kolem Milady, jindy zase v Hrmovicích. Pohyb je pro mne droga. Letos má být Mistrovství světa v canicrossu v Polsku, ráda bych tam zajela. To ale v žádném případě neznamená, že vypustím nějaký závod pana Růžičky. Na Střížáku je bezvadná parta a já držím palce všem," říká přesvědčivě.  V loňském roce běžecký seriál vyhrála.