Odhodlané sportovce čekalo  deset pořádných kopců, boj s únavou v noční době, místy uzounké horské stezky, kde se dva kamzíci nevyhnou. "Po organizátorské stránce to nemělo chybu. Start byl na atletickém stadionu, perfektní zázemí, několik povinných kontrolních bodů a nespočet občerstvovaček. Byl to můj první velký závod v zahraničí, nechtěl jsem zklamat především sám sebe. Jel jsem tam pro zkušenosti, okouknout novinky, vybavení specialistů. Překvapilo mě startovné, pouze 50 Euro. Hodně borců šlapalo na pivní mok, stejně jako já. Sušené ovoce, tyčinky, tekuté gely, to všechno má sladký základ  To víte, že jsem měl také krizi, ale křeče mě nechytaly. Noční běh vyžaduje především čistou hlavu, mnohdy stačilo špatně došlápnout a byl malér. Někteří běžci měli mizerné čelovky, já vsadil na široký záběr a udělal jsem dobře. Skoro všichni používali trekingové hole, ale trochu jiné, než známe my. Byly tenounké a hlavně nesmírně lehké. Celou dobu jsem běžel sám, zrovna když jsem si chtěl odlehčit, tak mě doběhla nějaká slečna z druhého závodu (100km), který se běžel souběžně. Byl jsem tak vyhecovaný, že jsem ji snad ani nevnímal. Závod na sto mil dokončilo pouze sedmnáct běžců, já byl celkově třetí. Čas jsem měl 27:30 :02.. Dostal jsem krásnou trofej, diplom a mohl jsem si nechat startovní číslo. Medvěda jsem nepotkal, ale jinak to byla fantastická podívaná", konstatoval táta dvou dcer, které na něj čekaly v Doběticích. Možná, že ho potkáte na Střížáku, trénuje každý den.