Seriál Milada Tour pokračoval dalším ze závodů, letním Milada Runem. "Blbě se dejchalo," slyšel jsem z mnoha úst po doběhu, jen vždy pozitivně naladěný Petr Zuda podotkl, že lépe než vloni. V těžkém letním vzduchu před přicházející frontou se z běžců lil pot spolu s důležitými minerály, třeba hořčíkem, který v závěru několika běžcům, které braly křeče, chyběl.
Elitní závodníci na startu, vynikající servis, bohatý doprovodný program a krásné přírodní prostředí. Odložený Milada Run se blíží.
Populární sportovní seriál Milada Tour nabídne 2. srpna svůj 4. ročník běžeckého závodu Milada Run. Na hlavní pláži jezera Milada, v unikátním přírodním prostředí hnědouhelného dolu nedaleko Ústí nad Labem, proběhne klání sportovců všech věkových kategorií i výkonnostních skupin.
Přijdeš na závod? Nevím, nerad běhám s tím čipem, nechci, aby to do mě svítilo. Aha, to mě nenapadlo, že to někdo řeší až takhle, ale proč ne, když nevím, lepší je předběžná opatrnost. Taky abychom věděli, napíši pár řádků k tomu, jak na závodech RFID systémy fungují a kolik elektromagnetického záření z nich projde vaším tělem.
Oficiální výsledky
11. července 2020 se na trať závodu s převýšením téměř 800 metrů vydalo rekordních 71 běžkyň a běžců. Účast byla vyšší než v uplynulých letech, počasí si připravilo pro závodníky ideální podmínky.
Pro vítězství si mezi ženami do 40 let doběhla Marcela Butalová z Lovosics časem 01:39:33. V kategorii ženy nad 40 let zvítězila Helena Kotová z Litoměřic s časem 01:53:14. Mezi muži do 40 let zvítězil Erich Danitz z Mostu v čase 01:31:10. V kategorii mužů nad 40 let zvítězil a absolutním vítězem závodu se stal Michal Laube z Libochovic v čase 01:28:34.
Komu to v Ústí běhalo a nemělo by se na něj zapomenout, jaké časy běhali vytrvalci dříve a jak si stáli v porovnání se zbytkem republiky? Snažil jsem se najít odpověď na tyto otázky s tím, že jsem se soustředil hlavně na nejdelší tratě, které se v té době běhaly, tedy distance, které běžce mimo dráhu nejvíce zajímají.
V prvorepublikovém Československu se po stadionech zrovna neproháněli špičkoví vytrvalci. Zatímco Paavo Nurmi ustanovil již v roce 1924 světový rekord na 10.000 metrů časem 30:06,2, u nás se běhalo skoro o tři minuty pomaleji.
Namydlit vzduch, spláchnout to do Labe. Tak vypadala dopolední příprava na Dubickou krosovou desítku. Večer tak budou moci běžci obdivovat výhledy daleko do kraje. Z miniaturního závodu se stal závod malý, už se všichni nevejdou k jednomu stolu, 62 běžců je slušná porce na večerní Dubice. Jaké startovní číslo měla Zuzka? Všechny, teda v ruce, když je vydávala ostatním. Druhý kluk je na cestě.
Tak jsme přežili další rok, teda ne všichni. Je to levárna života, někteří tady měli sakra proč bejt a nejsou. Má cenu se snažit? Ale jo, mákneme a zabojujeme i napřesrok. Snad toho poděláme co nejmíň. A těch věcí proč tu bejt je plno, stačí se rozhlídnout nejen po světle, ale i proti. Tak hezké rozhledy i v těch dvackách!
No dobře, k té atmosféře adventu chyběl sníh a ani teplota 10°C nebyla moc prosincová. Na start našlo cestu v hlavním závodě na 4 kola (9,6 km, 200 m celkové převýšení) 124 běžců, devět jich za účelem startu překročilo Česko-německou státní hranici. A rozhodně se neztratili.