Ultramaratonské běhy, tedy běhy delší než maratonská trať, nejsou žádnou novinkou. O překonávání dlouhých vzdáleností "po svých", máme doklady minimálně z počátků 19. století, často šlo spíše o rychlou chůzi, nebo indiánský běh. Už v roce 1806 je zaznamenán výkon 160 km uražených za 19 hodin. Evropou tou dobou otřásaly Napoleonské války a s nimi pro nás dnes skoro neuvěřitelné tisíce kilometrů dlouhé přesuny. Vzpomeňme jen mistrovský tah Napoleona v bitvě u Slavkova, kdy z Vídně povolal na podporu svého slabšího pravého (jižního) křídla III. sbor vedený maršálem Davoutem. Rusko rakouská armáda znala rozložení sil a v žádném případě nepočítala s tím, že by za necelých 48 hodin mohly tyto posily ze 110 km vzdálené Vídně v plné polní dorazit. Z vojenské nutnosti se pomalu stávaly sportovní výkony. Stály však vždy stranou oficiálních atletických disciplín a je tomu tak svým způsobem dodnes. 

Renesanci ultra běhů přinesla sedmdesátá léta, v roce 1984 byla založena International Association of Ultrarunners (IAU), která zastřešuje oficiální ultra běžecké aktivity. Česká asociace ultramaratonců vznikla v roce 1999 a je s Českým atletickým svazem volně provázána podobně jako běžci do vrchu. IAU pořádá světová mistrovství na tratích 100 km (od roku 1987) a 24 hodin (1990). K těmto tratím se přidalo ještě 50 km (2015) a krosový ultra závod (2007). Na světě je několik proslulých "ultra". Patří mezi ně např. Spartathlon, 246 km dlouhý závod ve stopách aténského posla Feidippida, který uběhl tuto vzdálenost dělící Athény a Spartu za jeden den. Závod se koná od roku 1983. Dalším magickým během je 217 km dlouhý Badwater Ultramarathon v kalifornském Údolí smrti, považovaný za nejtěžší běh na planetě. Asi nejdelším závodem je pak Self-Transcendence 3100 Mile Race, tato vzdálenost (téměř 5.000 km) se běhá od roku 1997.

Ultra běžecké výkony přinášejí věci, které na kratších tratích nemáte šanci zažít. Smlouváte se svou hlavou, obchodujete s ní, snažíte si ji převézt a ona zase vás, nakonec se musíte nějak dohodnout. Kdo pochybuje o tom, že tělo je s psychikou pevně provázáno, nelze mu než doporučit takový běh. Lenka Berrouche není první skvělou ultra běžkyní z Ústí. Připomeňme si třeba účast Jany Šindlerové na MS na 100 km v Los Alcazaresu ve Španělsku v roce 2016 (článek zde). 

Vraťme se tedy k nastolené otázce, jakým výkonem je uběhnutých 217 km za 24 hodin Lenky Berrouche na letošním MČR. Jednoduše řečeno, můžeme o něm mluvit v superlativech. Jde o sedmý nejlepší světový (!) výkon v letošním roce. Loňská sezóna (2019) byla z pohledu ženského běhu na 24 hodin nejkvalitnější v historii, přesto by výkon 217 km stačil na umístění ve čtvrté desítce kompletních světových tabulek. Když si vezmeme ženské historické výkony všech dob, je tento výkon kolem 180. místa. Světový rekord Camille Herron z října minulého roku je 270,116 km, český rekord Radky Churáňové je 251,498 km (šesté místo historických světových tabulek). Více než Lenka Berrouche zaběhla v dějinách již pouze jediná Česka, fenomenální Michaela Dimitriadu, Mistryně světa z roku 2012 výkonem 242,232 km. Ta má v českých tabulkách celkem 16 výkonů nad 200 km. Nad 200 km se jinak dostali již jen tři Češky. Takže Lenka Berrouche je třetí ženou kompletních českých historických tabulek a cca na 180 místě světových historických tabulek. Jinak její výkon znamená, že celých 24 hodin zaběhla průměrným tempem 6:38 min/km, tedy přes 9 km za každou hodinu.

Láká vás také si zaběhnout něco delšího? Tak to rozhodně nepodceňte. V Čechách je na výběr plno ultra běhů. U nás třeba Libouchecký ultramaraton nebo nedalekých 10 lužických sedmistovek, které proběhly v tomto týdnu. Pokud chcete můj tip, vyzkoušejte ultramaraton Zapomenuté hory v nádherné přírodě Rychlebských hor s nejdelší trasou 101 km.