Moc dní v roce, kdy bych vyběhnutí nedoporučil není. Mnozí z Vás si třeba vzpomenou na správně zrušenou Kbelskou desítku, kde zlomené větve a jiné větrem unášené věci opravdu ohrožovali zdraví běžců. Rovněž nelze doporučit běh k osamělému dubu na kopci za letní bouřky. Ale jinak se dá běhat prakticky pořád, jen je u toho potřeba trochu přemýšlet, abyste se vyhnuli komplikacím. Moje hlavní rada je - myslete pozitivně! Člověk je, ať se nám to líbí, nebo ne, psychosomatická jednotka, psychika a organismus se navzájem silně ovlivňují. Mnozí z Vás si jistě vyzkoušeli, o co rychlejší může být regenerace po úspěšném závodě, nebo jak to běhá jinak, když se v životě vše ostatní daří. Běžíte neznámou trasu, doběhnete pod kopec, co si pomyslíte? Sakra, to bude fuška nebo super, kopec, ten mi pomůže se zlepšit? Když se do něho zakousnete s chutí, budete nahoře za chvilku. "Kopec je kámoš", to říkám od svého mládí a mám kopce rád. Pomáhají nám, běžcům, se zlepšovat, když víme, jak na to. A vedro je přesně jeden z takových kopců, záludný a nebezpečný pro Ty, kteří se střemhlav vrhnou na jeho výběh, ale pomáhá těm, kteří na něj vybíhají s rozumem. Ve vedru si posouváte svoje hranice, otužujete tělo a uvykáte ho na jiné podmínky. Stejně jako je dobré běhat v různé denní doby, je dobře běhat i za různého počasí.

Ale! Nebezpečí, které na Vás při běhu číhají jsou zde umocněna. Myslete pořád na ten kopec... Zpomalte, přizpůsobte tempo teplotě, zpomalení i o více než půl minuty na kilometr bude mít stejný tréninkový efekt, sledujte tep. Zkraťte trasu. Zvolte jednoduší variantu. Zavodňujte se, pití sebou. Ochlazujte se, fajn je vlhká čepice i opláchnutí na trase pod pumpou. O oblečení a krémech na opalování je snad zbytečné se zmiňovat. Pokud běžíte závod, přehodnoťte cíle, z Vašeho rovinatého závodu je přece najednou běh do kopce, neočekávejte od sebe stejný výkon. A hlavně - užívejte si to!