Tři místa na bedně pro "domácí" na ústecké RUNTOUR

28, kvě,2016
1494
Ohodnotit tuto položku
(2 hlasů)

Fotogalerie

Titulek nevystihuje realitu úplně přesně,  slovo "domácí" je v úvozovkách proto, že beru za naše běžce i ty z Teplicka a Děčínska. A navíc, bednu okusilo více místních, když jsem se totiž blížil přes již uzavřený most sbírat podklady pro tuto reportáž, slyšel jsem od moderátora radostnou zprávu o vítězství Sabiny Hruškové ve své žákovské kategorii. Ale běžci na doprovodných závodech mě musí omluvit, vydal jsem se dnes pozorovat hlavní závod na 10 km a doplňkových 5 km dospělých. Sabina ostatně bude brzo běhat i tyhle větší závody s dospělými a pokud bude pokračovat ve svých výkonech, budeme o ní psát ještě mnohokrát. Teď už ale šup na start pětky, zvon na ústeckém kostele na protějším břehu už začal odbíjet poledne.

Teploměr ukazuje pětadvacet stupňů, svítí sluníčko, ale nad Krušnými horami visí pás bouřkové oblačnosti. Vzduch je vlhký, je dusno, to běžcům pár vteřin ubere. K půlminutce pětkařům na desítku až minutu, odhaduji. Za pravdu mi po závodě dává Míra Matěcha: "Šel jsem to o dvacet vteřin pomaleji, než jsem měl, nedýchalo se úplně ideálně." Na pětku se prezentovalo cca 449 běžců, slušná porce, když první poprvé odbočovali z Varšavské ulice k Labi na stezku, poslední běžci se teprve rozbíhali. Většina ze startovního pole byli čistokrevní hobíci, kteří se přišli proklusnout a užít si atmosféru Ústí trochu jinak, vždyť z celého startovního pole se jen 20 běžců dostalo pod 20 minut. Vepředu se ale závodilo, brzo se vytvořily dvě dvojice běžců, Vondra (Ústí nad Orlicí) - Zuda (Ústí nad Labem) a Matěcha (Trnovany) - Vosejpka (Plzeň). Kousek za čtvrtým kilometrem závodu byl náběh na most Dr. Edvarda Beneše a tohle místo si vybral zatím druhý Petr Zuda k nástupu svému protivníkovi. V tu chvíli vypadal jeho projev svěžeji a vybudoval si také několikametrový náskok. Za mostem byla otočka a běžci se vraceli zpět, při seběhu z mostu na Střekov bylo však vedoucí duo opět v těsném kontaktu. To chybělo do cíle asi tři sta metrů a bylo jasné, že se rozhodne ve finiši. Ani pověstný rychlý Petrův finiš však nestačil a ústeckoorlický Vondra zvítězil (16:38). Ústí bylo stejné, jen ta Orlice teče rychleji než Labe. Petr uznal kvality soupeře a nehledal žádné výmluvy, i když v poslední době měl kvůli potížím s nohou tréninkový výpadek: "Chtěl jsem, moc jsem chtěl, ale v tom finiši byl lepší". Naopak do finiše nechtěl rozhodnutí o pořadí nechávat trnovanský Miroslav Matěcha, dalo se předpokládat, že jeho o sedmnáct let mladší soupeř bude disponovat lepšími rychlostními předpoklady. Stupňoval proto tempo a soupeře utrhl, v cíli (17:19) je nakonec dělilo skoro dvacet vteřin. Do desítky skončil i ústecký Kryštof Korejs (USK Provod) v čase 18:01. I když Kryštofa znám od žáků, tak jsem ho přes ty vousy nepoznal a na trati na něj nehulákal něco povzbuzujícího. Takže se mu dodatečně omlouvám za nefandění! Za jeho oddílovým kolegou Michalem Bednaříkem, který byl dvanáctý (18:59) doběhla první žena, Eva Slavíková (19:18). No a pak se valilo těch více než 400 dalších běžců, někteří sice ukazovali, že toho mají plné zuby, ale náladu neztráceli ani oni.

Na diskuze o závodě nebylo moc času, protože se valem blížila hodina startu desítky, tedy hodina třináctá. Favorité závodu byli jasní, Abdelkaber Saji a česká olympionička Ivana Sekyrová. Abdelkaber Saji se narodil v Maroku a běhá za italský tým Atletica Casone Noceto. Jeho osobák na desítku je úctyhodný, v holandském Hirvensumu zaběhl před šesti lety 28:59. Dalo se očekávat, že poběží v Ústí sólo závod v čele, ne úplně nadoraz. To se i potvrdilo a prakticky od prvních metrů vyrazil vstříc dvěma pětikilometrovým okruhům osamocen běžet svůj závod. Zajímavější byla dvojice závodníků za ním, brněnský výborný běžec Robert Míč a děčínský Josef Procházka. Ten zaběhl letos výtečnou desítku v Pečkách za 32:46 a jeho tempo v prvním kole se tomuto výkonu blížilo. "Nechtěl jsem to dát Robertovi zadarmo, ale on si to zkušeně hlídal", říkal mi po závodě. Před náběhem do druhé pětky byla jeho ztráta kolem dvaceti třiceti metrů, daleko od možného kontaktu. I on tedy uháněl po trati sám, za ním, kam oko dohlédlo nikde nikdo. Nakonec z toho byl čas těsně nad 34 minut (34:07) a bronzová medaile v hlavním závodě RunTour! V dusném počasí není ani cílový čas k zahození, v maďarských tabulkách znamená 637 bodů. Ještěže dobíhali pomalejší běžci teprve první kolo, jinak by se pořadatelé věšící na krk medaile doběhnuvším závodníkům nudili, čtvrtý v pořadí doběhl v čase 36:26. To už jsem ale vyhlížel dalšího ústeckého běžce, Miroslava Svobodu, jenž si do výzev k dnešnímu závodu připsal čas, který chtěl pokořit, rovných 39 minut. Na to, zda se mu to v teplém počasí podaří jsem si ještě musel počkat, dobíhala nejlepší žena Ivana Sekyrová (37:24), minutu a čtvrt za ní Adéla Stránská z Iscarexu Česká Třebová z běžecké rodiny, u Stránských běhají snad všichni a jsou to skvělí vrchaři. Kousek za ní se v rozdrobené skupince objevil i Mirek Svoboda, výzva byla splněna, cílový čas 38:48. "Šel jsem to z plného tréninku, takže dobrý, trošku mi došlo na sedmém kilometru. Svůj hlavní závod sezóny mám před sebou, tak tam se pokusím čas ještě zmáčknout." Závod mi jmenoval, ale nejsem si jistý, zda ho mám zveřejnit. Raději ne, nebudeme vytvářet zbytečný mediální tlak a očekávání fanoušků a fanynek. Ale to, že Mirek Svoboda se v letošní sezóně na desítce zlepší, považuji téměř za jisté, tady z toho bylo třetí místo v kategorii M49. Ještě o jednu příčku lépe dopadl ve své kategorii M59 ústecký Václav Dius s časem 39:23 v šestapadesáti letech! Škoda, že v těchto kategorích se vyhlašoval jen vítězný běžec. A co ženy? Čekáme na ně, Kateřina Ježková je čtvrtá ve své kategorii Z39 za 42:57, Jana Fílová (BK Běkodo) dokonce třetí v kategorii Z49 za 44:04. A pak zase vlny běžců, celkem se jich na start desítky postavilo 388.

Odpoledne pokročilo, mraky se přiblížily a voda byla cítit ve vzduchu. Ve 14:30 začalo vyhlašování s těmi již v titulku zmiňovanými třemi umístěními na bedně pro "naše". Organizace byla standardně kvalitní, počet účastníků možná trochu menší, pokud srovnáváme se závodem v Českých Budějovicích, který byl v seriálu RunTour také premiérově. Tam jich bylo v obou závodech 1123, u nás 837, tedy téměř o tři sta méně. Tak snad to za rok doženeme, já se tedy na trať vydám, ať si to zkusím zase z jiného pohledu. Až z Vás vyprchá euforie z dnešního běhu, nezapomeňte se přihlásit na desítku kolem Milady, uvidíme se tam už 5. června. 

 

Naposledy změněno 28, kvě,2016
Zveřejněno v Články
Pro psaní komentářů se přihlašte
« Prosinec 2019 »
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31