Pak doleva do kopce, nahoru, a už tu byly ty vyhlídky. Nádhera, super kaňon. Tahle část trasy se mi líbila nejvíc, u každého kroku ideálně pokládat nohu do spletence kořenů, žádná silniční nuda. U altánku doleva, zpátky dolů na start. Běželi se dvě kolečka, závod se psi startoval o deset minut dříve, tak mě v cílové rovince pronásledovala smečka psů bojujících o medaile, schoval jsem se v křoví, ale jeden mě stejně vyčuchal, druhé kolo jsem daleko před sebou nikoho neviděl, ale nebál jsem se. Jsem rychlý jako vítr, včera totiž skoro nefoukal. A už jsem v cíli, strašně to uteklo. Moc se mi to líbilo, poděkování patří pořadatelům z Konkordie. Večer byly na webu výsledky a ve fotogalerii se najde každý. Více nepíšu, vše shrnul za organizátory Luboš Přibyl ve svém článku, dávám sem jen odkazy.