Když jsem ráno vyhlédl z okna, bylo krásně pocukrováno a svítilo sluníčko, to budou krásné kulisy adventního běhu, říkal jsem si. Sluníčko svítilo ještě u ústeckého Globusu, kde jsem byl nakoupit tekutiny. Zapnul jsem si tam navigaci a nastavil ji na Dohna - Weesensteiner Str., kde pořadatelé doporučovali zaparkovat. Navigace mi ukázala dojezd 29 minut, to opravdu není daleko. Tak jsem jazykově vybaven několika lekcemi kurzu němčiny Alles Gutte z České sody (tedy úroveň A0) vyrazil vstříc hranicím. Druhá strana Krušných hor měla o počasí trochu jiné představy a po vyjetí z tunelů u hranic mě čekal pohled na hradbu černých mraků. Mohla z nich být pěkná chumelenice.

Označený příjezd, bezproblémové parkování, všude cedule a ukazatele. Přihlášky na místě bez problémů, vyplnit lísteček, nafasovat číslo a čip. Nevyužil jsem zázemí k převléknutí ve škole, zvládl jsem to v autě a čas do startu dětského závodu ve 13 hodin jsem věnoval prohlídce centra města Dohna a okukováním, co nabízejí stánky na trzích v dolní části náměstí.

Děti běžely 1,4 km dlouhý okruh a i ony byly vybaveny čipy na ruce. Ty se přikládaly v cíli ke čtečce, takže pořadatelé neměli problém se stanovováním pořadí. Když hodiny na věži odbily čtvrt, vše bylo připraveno na společný start závodu na 4,8 a 9,6 km, tedy na dvě a čtyři kola. Jedno kolo mělo malinko přes těch avizovaných 2,4 km a převýšení přes 70 metrů, běžci tedy na čtyřech kolech nastoupali 300 výškových metrů, což není úplně málo. Polovina převýšení byla nachystána na závěrečné stoupání na náměstí. Trasa tedy vedla z náměstí dolů po kostkách, ostře se lámala doprava do více než půlkilometrového asfaltového úseku, kde foukal nepříjemný ostrý protivítr, poté přes mostek zpět blíže k městu, zde hodně členitým úsekem zčásti mezi stromy do ulic města. Těmi jsme se dostali až pod závěrečný kopec a po jeho výběhu zpět na náměstí, kde nás vítala v každém kole dechová kapela. Trasa byla báječná, snad jen ten asfaltový úsek byl malinko nudnější, jinak nádhera. Po trati stáli všude pořadatelé a byl omezen i provoz. O šipkách ani nemluvím, organizace byla perfektní. A to včetně moderování postarší usměvavé dámy, která nás vítala jménem v náběhu do každého kola a samozřejmě i v cíli.

V závodě na 4,8 km jasně zvítězil Šimon Koblížek z USK Provod v čase 18:15, na hlavní trati dominovala mezi ženami Dáša Musilová (stále se lepšící, tuto členitou skorodesítku zaběhla za 41:31).

Skvělá akce s vůní svařáku a adventní atmosférou!