Za dobré nápady se ale platí i zde, je třeba vlastně připravit dva závody. Start v Hradci byl v ulici V Lipkách, ten v Pardubicích pak na Poděbradské ulici poblíž nákupního centra. Tratě se od sebe malinko liší, ta hradecká je více asfaltová, na pardubické nechybějí hezké lesní úseky. Na obou letos v půlce byla i občerstvovačka. Běžcům asistovala u přeběhů silnic městská policie a i jinak byl závod od organizátorů skvěle zajištěn. Snad bude počet účastníků nadále stoupat, letošního 10. ročníku se zůčastnilo již 127 běžců.

Kolem sedmé ráno se nad Čeperkou ještě převalovaly těžké dešťové mraky, které jako by byly krmeny komíny elektrárny Opatovice. Ale nakonec zvítězil vítr, oblačnost se protrhala a na prezentaci běžců v devět hodin už vykukovalo sluníčko. Oba starty byly zvukově spojeny a tak povel ke startu byl jednotně slyšet v Pardubicích i Hradci. Krátce po desáté, v čerstvém větru, polojasnu a 17°C se běžci vydali na trať. Cíl se mezitím plnil diváky, kteří se po půl jedenácté rozhlíželi jako na tenise - vlevo, vpravo - odkud asi vyběhne první závodník. Cílová brána byla asi pětimetrová a běžci se sbíhali až v ní, do cílového prostoru, na travnaté hřiště, tak vbíhali z protilehlých rohů. Trochu více byl v očích přítomných favorizován hradecký roh, protože z tohoto směru se řítilo 95 běžců, z Pardubic to bylo 32. Očekávání se naplnilo a po necelých 35 minutách cílem proběhl Michal Majoroš (Police nad Metují) a za ním s malými odstupy Jaromír Hradecký (Skuteč) a Martin Müller (OK99 HK). Stejný tým měla u svého jména i nejrychlejší žena, Daniela Čepová (39:21), skvělý čas! Z pardubické strany se první přihnal Petr Frosch (Loko Pardubice), v ženách byla nejrychlejší Alena Holá z Prahy.

V cíli čekala na každého kromě nápojů banánová vzpruha. Celé zázemí přilehlé restaurace bylo pro běžce velmi příjemné a tak čekání na vyhlašování nejlepších mužů a žen z obou směrů uteklo velmi rychle. Více takových příjemných běhů. Jediná drobná výtka ode mě je ta, že se cílová vesnice nejmenuje Čiperka!