Aktuality
Pořád se běhá. Zde najdete články o bězích a běžcích.

HISTORIE ÚSTECKÉHO BĚHÁNÍ, DÍL II.

07, bře,2021
170
Ohodnotit tuto položku
(2 hlasů)

V prvním díle jsme se podívali na ústecké atlety, především vytrvalce, v období do konce padesátých let. Dnes si zmapujeme další období. Šedesátá léta začala ve znamení pokračující nadvlády Bedřišky Kulhavé na půlce, její výkon v Budapešti 2:08,0 znamenal první místo československých tabulek (a nový rekordní čas). Její ústecké kolegyni Dagmar Košilkové patřilo za výkon 2:20,2 z Krakova 5. místo v ČSSR. V tabulkách se objevuje ještě na 43. místě Olga Dientspierová (2:33,7). Rok 1960 je také rokem, kdy další hvězda ústecké atletiky, chodec Alexandr Bílek, vyhrál přebor ČSSR na 10 km v dorostu časem 46:05,0 a na dlouhá léta zaujal přední místa v československých chodeckých tabulkách.

Tento dorostenecký výkon ze silnice v Poděbradech byl nejlepší i mezi dospělými, na dráze byl v kompletních tabulkách třetí na trojku a čtvrtý na pětku, stále ještě v devatenácti letech. Z ostatních ústeckých vytrvalců byl Jan Kulhavý ve čtvrté desítce v republice v běhu na 10 km (33:52,2) podobně jako Alfréd Štubner na 5 km (15:34,6). Mezi dorostenci ale skvěle běhal Ivan Vejlupek, 4:11,4 na 1500 metrů nebyl tak skvělý čas jako 2:33,7 na 1 km. Jen pět chlapců jeho věku bylo v té době v ČSSR rychlejších. Stojí za zmínku, že v roce 1960 se díky Miroslavu Jurkovi z Uherského Hradiště dostal český rekord na 3 km poprvé pod 8 minut.
I rok 1961 musím začít výkony Bedřišky Kulhavé, ta se ostatně v tomto přehledu bude vyskytovat ještě dlouhé roky. Na podzim 1961 postupně překonala na menších závodech v Ústí nad Labem celkem 4 nejlepší československé časy, a to na 500 m (1:15,4), 600 m (1:32,4), 1.000 m (2:49,4) a 1.500 m (4:31,1). Byla i v tomto roce Mistryní ČSSR v přespolním běhu. Na tomto místě musím zmínit, že Bedřiška Kulhavá je bez nadsázky jednou z největších hvězd československé atletiky na středních a dlouhých tratích (1.500 m byla tenkrát pro ženy dlouhá trať). Dvacet let se držela výkonnostně v české špičce, většinu této doby na absolutním vrcholu. Kdo mě zná, ví jak šetřím glorifikací, ale zde mám dechberoucí úctu nad tím, co tato "holčina" z Předlic dokázala. Byla jistě i vzorem pro další ústecké sportovce, v roce 1961 zaběhl čs. dorostenecký rekord na 60 m Ladislav Kříž (6,8) a na 200 m vévodil tabulkám Miroslav Mikyna (21,6). V tabulkách sprinterek se navrcholu samozřejmě vyhřívala další hvězda ústecké atletiky Libuše Strejčková a štafety Spartaku Ústí nad Labem 4 x 200 m byly na špičce v kategorii žen i dorostenců. Tento text si dal ale do vínku věnovat se vytrvalcům. A tam vedle Bedřišky Kulhavé rostl ke skvělým výkonům pouze chodec Alexandr Bílek. V tomto roce oslavil 20. narozeniny a přešel mezi dospělé. Nejlépe se umístil v žebříčku na 3 km na dráze, kde byl druhý s časem 13:17,0. V té době české chůzi jasně vévodil o deset let starší Ladislav Moc z pražské Dukly. Mezi mladšími dorostenkami se v tabulkách na 500 m objevilo jméno Libuše Macounové na čtvrtém místě s časem 1:21,1. Tři dívky před ní byly o rok starší, takže v Ústí se rodila další skvělá běžkyně.
Výkonnost Alexandra Bílka šla prudce nahoru a už na ME v roce 1962 Ladislava Moce předčil, na dvacítce došel sedmý a na padesátce jedenáctý. Na dvacítce se stal i mistrem ČSSR časem 1:32:30,2. České tabulky vedl třeba na trojce na dráze časem 12:51,0. Třiadvacetiletý ústecký Josef Pouzar se dostal do tabulek na 1.500 m časem 4:00,0 který zaběhl v německé Leuně. Stále ještě mladší dorostenka Macounová na ženském 400 m závodě v Drážďanech zaběhla čas 61,1 a dostala se tak ve svých šestnácti letech již na celkové čtrnácté místo mezi československými čtvrtkařkami. Na nestandardní pětistovce byla dokonce třetí, na šestistovce šestá. I když ústečtí vytrvalci nepatřili k úplné špičce (Štubner i Kulhavý si dlouhodobě drželi pozice kolem 30. místa v ČSSR), okolní oddíly se mohli pochlubit zajímavými běžci, například za CHZ Litvínov začíná touto dobou dobývat nejvyšší mety Petr Hellmich.
Dominance Alexandra Bílka na hlavní 20 km trati pokračovala i v roce 1963. Na kratších tratích se přetahoval o nejlepší časy s Vilémem Švajdou, který byl o tři roky mladší. Dvacítku však časem 1:31:35,2 opanoval. Další běžkyně, kterou máme v hledáčku, Libuše Macounová, se v tomto roce dostala na 400 m poprvé pod minutu. Alexandr Bílek chodil za ústecký Spartak mezi lety 1958 - 1965, narodil se v Drážďanech, s atletikou začínal v Liberci. Z Ústí odešel r. 1966 do Vítkovic a kariéru zakončil v letech 1972-1974 v pražské Slavii. Mezi lety 1962 - 1973 pouze v roce 1965 nezískal mistrovský titul na oblíbené dvacítce. Na té se také stal držitelem čs. rekordu, v roce 1967, časem 1:28:04,8. Je vhodné určitě zmínit, že v ústeckém Spartaku trénoval Alexandra Bílka stejný trenér jako Bedřišku Kulhavou, tedy Jiří Hynek. Toho také atletický svaz ocenil titulem "Vzorný trenér". Tento titul mělo v roce 1964 pouze 25 trenérů v celé historii české atletiky. Když jsme u těchto ocenění, "Lexa" Bílek byl v tomto roce mezi "Mistry sportu", Bedřiška Kulhavá se již dříve dostala mezi "Zasloužilé mistry sportu". Těch bylo ke konci roku 1964 pouze 24, a byli to opravdu ti nejlepší sportovci v dějinách československé atletiky. Bedřiška Kulhavá byla ve společnosti takových běžců jako je Emil Zátopek, Václav Čevona, Pavel Kantorek či Stanislav Jungwirth. Když jsme u roku 1964, můžeme dodat, že ženy Spartaku Ústí sestoupily z první ligy, muži byli 4. ve druhé lize ve skupině C, která regionálně obnášela severní, západní a jižní Čechy. Libuše Macounová se pomalu výkonnostně posouvala, v roce 1964 se zúčastnila evropských her juniorů ve Varšavě a obsadila v běhu na 600 m čtvrté místo časem 1:33,8. Za vítězkou zaostala o jeden a půl vteřiny. V té době byla na této trati u nás již jen jediná lepší závodnice, o dva roky starší Dobra Žáková. Ta v tomto roce vyrovnala třikrát v rozpětí tří týdnů český rekord Bedřišky Kulhavé 2:08,0 na 800 metrů (Berlín, Moskva, Liberec), ale rekord tentokrát ještě odolal.
V roce 1966 získala Libuše Macounová první velkou seniorskou medaili, na Evropských halových hrách (předchůdce ME v hale) si doběhla pro stříbro na 400 m za čas 57,2. Na venkovním ME ale nepostoupila z rozběhu, i když si zlepšila čas na 55,4. Libuše Macounová se soustředila čím dále více na čtvrtku, v hale zaběhla o rok pozdějí i nejlepší čs. čas, na půlce se ve Spartaku objevila jiná skvělá běžkyně, Vlasta Vydrářová. Její čas 2:11,5 stačil na šesté místo v celoročních republikových tabulkách. Je třeba také zmínit skvělého běžce od sousedů z SCHZ Lovosice. Václav Mládek se v roce 1966 poprvé dostal pod půl hodiny na desítku a v roce 1967 již vévodil českým vytrvaleckým tabulkám na pět i deset kilometrů a vyhrál Běchovice v čase 29:51,8.
Minule jsme kočili rokem 1960, nyní jsme se posunuli o deset let dále. Ústecké běhy dále dávají o sobě vědět především díky ženám. Bedřiška Kulhavá stále závodí a 800 m stále umí za 2:21,5, Věra Holmanová pak za 2:17,9 a Vlasta Vydrářová za 2:21,8. Ta však přesedlala především na 1500 m a časem 4:39,7 je osmá v republice. Ve sprintu je skvělá sedmnáctiletá Simona Jahodová a bude se dále lepšit. Podobně jako nad rychlými překážkami Miroslav Šimon.
Zmínit bychom měli i drobnou ústeckou stopu u vynikajícího vytrvalce Stanislava Hoffmana. V našem městě žil, ale atleticky vyrostl v Litvínově, či přesněji řečeno v Meziboří, kde byl v učení. Tento mnohonásobný reprezentant a mistr ČR se do povědomí i širší veřejnosti zapsal úžasným soubojem na Běchovicích 1975 s Vlastimilem Zwiefelhoferem. Nakonec zaostal o 0,8 s na druhém místě. Čas vítěze 28:35,2 i druhého 28:36,0 jsou dodnes nejlepší české výkony na Běchovicích a z pohledu dnešního českého běhu jsou jen stěží uvěřitelné. Příště se koukneme na léta sedmdesátá.

 

Naposledy změněno 07, bře,2021
Pro psaní komentářů se přihlašte
« Duben 2021 »
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30