Tedy žádnou velkou fyzikální teorii ode mě nečekejte, té se spíše dotknu, můžete si ji vygooglit sami, ale vzal jsem měřák a můžete se podívat, jaká je intenzita záření u antény měřícího systému, nebo třeba u mikrovlnky či domácí wifiny.
(Mikrovlné záření je někde mezi frekvencemi 300 MHz a 300 Ghz. RFID (Radio Frequency Identification) systémy používají několika pásem, ty na běžeckých závodech nyní nejčastěji UHF pásmo, v Evropě je to 868 MHz.)
Čipy na běh jsou v drtivé většině pasivní, to znamená, že nevyzařují vůbec nic do doby, než se dostanou do blízkosti antény. Díky jejímu elektromagnetickému poli se aktivují a vyšlou svojí identifikaci. Síla signálu z těchto čipů je ve srovnání s polem antény o mnoho řádů nižší a tedy zanedbadelná. Čipů se na závodech bát nemusíte, ani těch na opakované použití, ani těch jednorázových na startovním čísle. Většinu závodu vyčkávají a jen při průběhu cílem či mezičasem si užijí svých pár chvil slávy.
Antény, ať ty kobercové nebo boční, mají elektromagnetické pole podstatně větší. Jak moc, záleží na tom, na jaký výkon nastavíme čtečku, jaký má útlum kabel a pak na anténě, tedy kam míří její vyzařovací laloky, v jakých místech prostě dobře čte. Nejvíce záření je samozřejmě přímo u ní a klesá se čtvercem vzdálenosti.
A teď už prakticky. Co vyzařuje v domácnosti nejvíce? Asi není překvapení, že je to mikrovlnka. Jako bezpečná úroveň intenzity vyzařování byla stanovena hygienickou normou hodnota 50 W/m2 ve vzdálenosti 5 cm od povrchu mikrovlnky (z jakékoliv strany). Mikrovlnky však vyzařují v praxi mnohem méně. Já jsem ji pustil na 900W a 5 cm před dvířkami jsem naměřil lehce přes 6 W/m2. I tak je to hodnota, kterou nikde jinde v domácnosti nenaměříte. Domácí wifinu jsem nechal jet naplno (kopíroval jsem velké soubory) a 5 cm od antény jsem naměřil něco kolem 0,2 W/m2. Metr daleko můj měřák zobrazující tři desetinná místa už nenaměřil téměř nic. A teď ty antény. Ze čtečky jsem pustil 30 dBm (na závodech používám nižší hodnotu) a 5 cm od antény byla naměřená intenzita 0,7 W/m2. Samozřejmě i zde prudce klesá se vzdáleností, maximální dosah je někde kolem tří metrů za optimálních podmínek. U kobercových antén je intenzita ještě nižší, protože je zde několik menších antén svítících kolmo vzhůru.
Každá firma technicky zajišťující závod by měla mít měřák, jednak, aby se přesvědčila, že nikde nepřekračuje povolený limit, jednak aby optimálně nastavila geometrii antén. RFID čtečky však ani neumožňují posílat do antén žádné extrémní hodnoty a k výraznému překročení norem tak ani nemůže dojít.
Závěr si uděláte sami. Čipového měření se bát nemusíte, klíště číhající v trávě na chlupaté obnažené lýtko je jistě rizikem nesrovnatelně vyšším. RFID systémy používají třeba i obchody, antény jsou v oněch rámech u východu z prodejny. Takových čipů z oblečení mám v databázi po každém závodě plno.