Pustil jsem časomíru a vydal se okusit alespoň pár kilometrů z trati, běžel jsem asi tři a půl kilometru proti směru závodu a zpět, proběhl jsem si úsek pod letištěm a Úžínem, byl jsem zvědavý na ten "brownfield", co nám Vláďa sliboval. Trať byla dobře značená (zaznamenal jsem jen jednoho běžce, co si zaběhnul) a hlavně vybraná tak, že ji drtivá většina běžců chválila, běh po krásných loukách a lesích, v závěru pak již zmiňovaný kontrast s areálem úžínské plynárny. Trať byla pěkná, ale náročná, řada běžců dobíhala hodně vyčerpaných.

Chtěl jsem stihnout fotit i stopovat časy, ale jak to tak bývá, oboje se nakonec povedlo ne zcela. Nezachytil jsem na cílových fotografiích pár běžců (omlouvám se jim) a čas jsem běžel vždy zmáčknout až poté, co jsem splnil fotografické povinnosti. Takže v neoficiálních výsledcích máte všichni cca o pět vteřin horší čas, v oficiálních výsledcích bude vše přesně. 

Téměř přesně za hodinu a čtvrt proběhl cílem vítězný Petr Zuda, na trati si vypracoval nakonec náskok pěti minut. Z dvojice Eliáš - Szabo byl nakonec úspěšnější druhý jmenovaný. Na čtvrtém místě doběhl Vladimír Růžička, který byl na poslední občerstvovačce ještě za Miroslavem Svobodou, ten byl nakonec pátý. Oba tito borci běželi v kategorii Muži B (40-54 let). Za nimi už doběhla v doprovodu děčínského Josefa Procházky první žena, Kateřina Ježková z Litoměřic. Skvělý výkon a skvělý čas 1 hodina 28 minut. Mezi nejstaršími muži si pro vítězství doběhl Jiří Hudák z Bíliny, v ženách nad 40 let pak místní běžkyně Jiřina Pecková.

Všichni běžci se dostali zdárně do cíle a pak už se jen čekalo na vyhlášení vítězů. Deset minut po jeho skončení už na místě nikdo nebyl a za dalších deset minut byly i všechny věci naložené. Místo vypadalo, jako by se tu nikdy žádný závod nekonal. Jen pošlapaná tráva připomínala, že tu Ústecký krosový pohár napsal další kapitolu.