Fotogalerie

Přijdeš na závod? Nevím, nerad běhám s tím čipem, nechci, aby to do mě svítilo. Aha, to mě nenapadlo, že to někdo řeší až takhle, ale proč ne, když nevím, lepší je předběžná opatrnost. Taky abychom věděli, napíši pár řádků k tomu, jak na závodech RFID systémy fungují a kolik elektromagnetického záření z nich projde vaším tělem.

Komu to v Ústí běhalo a nemělo by se na něj zapomenout, jaké časy běhali vytrvalci dříve a jak si stáli v porovnání se zbytkem republiky? Snažil jsem se najít odpověď na tyto otázky s tím, že jsem se soustředil hlavně na nejdelší tratě, které se v té době běhaly, tedy distance, které běžce mimo dráhu nejvíce zajímají.
V prvorepublikovém Československu se po stadionech zrovna neproháněli špičkoví vytrvalci. Zatímco Paavo Nurmi ustanovil již v roce 1924 světový rekord na 10.000 metrů časem 30:06,2, u nás se běhalo skoro o tři minuty pomaleji.

Výsledky

Namydlit vzduch, spláchnout to do Labe. Tak vypadala dopolední příprava na Dubickou krosovou desítku. Večer tak budou moci běžci obdivovat výhledy daleko do kraje. Z miniaturního závodu se stal závod malý, už se všichni nevejdou k jednomu stolu, 62 běžců je slušná porce na večerní Dubice. Jaké startovní číslo měla Zuzka? Všechny, teda v ruce, když je vydávala ostatním. Druhý kluk je na cestě.

Tak jsme přežili další rok, teda ne všichni. Je to levárna života, někteří tady měli sakra proč bejt a nejsou. Má cenu se snažit? Ale jo, mákneme a zabojujeme i napřesrok. Snad toho poděláme co nejmíň. A těch věcí proč tu bejt je plno, stačí se rozhlídnout nejen po světle, ale i proti. Tak hezké rozhledy i v těch dvackách!