Dnes je den D. Den, kdy mám velký závod. Vytrvalostní, žádný sprint, vždyť jsou to skoro tři metry. To je pro slimáka zahradního, kterým jsem, záležitost na hezkých pár minut sama o sobě. Dnes ale bude náš závod obzvláštněn tím, že bude probíhat za plného provozu po cyklostezce a kolem růžků se nám budou míhat nohy lidí, kteří poběží svůj závod. Myslíte si, že jsem šílenec, když jsem naplánoval plží závod napříč cyklostezkou u Labe přesně na čas, kdy se tu běží lidský závod? Pak asi nevíte, co je adrenalin, tedy u nás plžů je to jiný hormon, ale napumpuje nás to stejně. A mám i další důvod pro tento formát závodu, slimáky a plzáky! Jak já je nenávidím! Všechno sežerou a to, co žere nás, hlemýždě, na ně neplatí. Ve škole nám říkali, že je lidé také nemusí, tak jsem zvědavý, jak to dnes bude vypadat. Je to drsné, ale my jsme zoufalí, hlemýžďů je méně a méně a nejlepší potrava je okousaná od těch bezulitářů.