Na víkend Vám přináším dva tipy, oba mám odzkoušené na vlastní kůži. V sobotu 25.7. se běží na Bradleci u Mladé Boleslavy 25. ročník Pojizerského krosu. Vyběhnete od restaurace, kde jsou i šatny, zamíříte po asfaltce pod obec, kde na Vás čekají dvě kolečka, napůl po silnici, napůl lesem. Pořadatelé Vás i zváží a zařadí do kategorií podle hmotnosti. Loni jsem bohužel nebyl, byl bych býval bral cenu za nejtěžšího běžce. 

Loňskou novinku ústecké Mumie, intervalový výběh na Střižák, si můžete vyzkoušet v neděli. Něco přes dva kilometry dlouhou trať zvládli nejlepší za osm minut. Tato běžecká časovka je jistě zajímavá a věřím, že letos přiláká (spolu s příjemnými teplotami, které mají být) více než loňských 50 běžců. 

Takže ať se vede, z nedělního závodu Vám přineseme reportáž! Propozice obou závodů najdete třeba v termínovce behej.com. 

Současné žhavé léto dává prostor k úvahám, jak vlastně (a zdali vůbec) běhat v takových vedrech. Fotografie k článku je z dnešního rána z Benecka směrem ke Kozákovu. Déšť proskotačil Krkonošemi, ochladil je a zalil Krakonošovu zahrádku, ale hodinu po jeho skončení bylo už zase vedro a jen výpar dole z kraje připomínal deštivé ráno. Vedro, velká vlhkost, nejsem blázen, abych v tomhle šel běhat, něco říkali i v televizi, nějaký doktor. Pozor! Vaše Ego právě podstupuje obranný mechanismus, kterému dala Anna Freudová (ano, je to jeho dcera) název Racionalizace. Mnozí z Vás to znají, vždycky se najde racionální a rozumný důvod, proč nejít běhat - počasí je oblíbená výmluva, jednou moc prší, pak děsně fouká, je velké vedro nebo zase mrzne či je náledí. Tak kde končí obranné mechanismy a začíná objektivní fakt, že v tomhle se fakt běhat nedá?

Jirka nám už vydýchaný a spokojený odpověděl na několik otázek.

Proč jsi přijel do Mariánek? Ze Semil je to přece jen trochu z ruky.

Přijeli jsme na prodloužený víkend. Na další dovolenou už nemůžeme, jsme asi dva měsíce před porodem. Chtěli jsme se sem podívat a v tom samém termínu tu byl i běh, takže šťastná náhoda.

Vypadalo to, že to máš od začátku do konce pod kontrolou, bylo to tak?

Tak víceméně ano, i když se mi neběželo nějak extra dobře, ale nikdo po mě naštěstí nešel, takže jsem nemusel jít úplně na sto procent, takže dobrý.

Na trať říkáš co?

Trať je nádherná, jsou tu tři kopečky, jeden teda hodně ostrý, ten už před kolonádou. Tam pak je to krásný, takhle v lázních, je to nádhera.

Vrchol sezony budeš mít letos jaký? Na co se budeš teď chystat?

Já se letos nechystám speciálně na nic, závodím skoro každý týden, takže tak nějak od závodu k závodu. Přemýšlím, že bych v září běžel Jizerskou padesátku a nebo nějaký maraton, to ještě nejsem rozhodnutý.

Díky za rozhovor, ať se daří!

Letos se potřetí sjeli běžci do Mariánských Lázní na SPARUN a cestu jich v příjemném letním počasí našlo na atletický stadion přes dvě stovky. Start ve 14 hodin není úplně tradiční, ale sluníčko dostalo aspoň šanci vyhnat teplotu k 25 stupňům. Trať centrem lázeňského města je velmi atraktivní, ale hlavně byla perfektně zabezpečená. Běžce, kteří zde byli poprvé, možná trochu překvapila její členitost. Jsou zde úseky parky, po chodnících, krátké výběhy, přeběh hlavní kolonády a závěr na stadionu. S tratí se nejlépe vypořádal Jirka Čivrný ze Semil a Carmen Beshirová ze Zdic. Oba si bezpečně pohlídali svoje vítězství, rozhovor s Jirkou je v samostatném článku. Jsem velmi zvědavý na vývoj tohoto běhu, na který jezdím od prvního ročníku. Kam ho pořadatelé posunou?  Snad neskončí jako masový městský běh...  Fotografie z letošního ročníku jsou zde http://primabehy.rajce.idnes.cz/SPARUN