Evžen Ge proběhl cílem
Odcházejí i přicházejí, nejen běžci, ale i ti ostatní. Někdo je takový, někdo makový. Evženů je ale málo, a my bychom je sakra tak potřebovali. Kdo jste ho znali, víte, co píšu.
Kdy jsem ho viděl poprvé? Pořádal jsem první ročník závodu 2HRADY. Večer před závodem jsme seděli v kulturáku u piva, když se u výčepu objevilo nejprve přední kolo, pak vrána Sára, hned za ní Evžen a nakonec zadní kolo s nosičem a batohem. První účastník běhu. Za chvíli už měl připravený nocleh na žíněnce a seděl s námi u piva. Sára se na něj káravě dívala, kolikáté, že si to dává. Aby ji druhý den stačil. Stačil. Evžena si budu pamatovat jako člověka, takového, s jakými by bylo na tomhle světě dobře. Tam někde v lese pod Bradlecem je otištěná Evženova stopa. Díky Evžene za všechny ty stopy, co jsi nám tady nechal.