Obecně se tvrdí, že ženy vydrží víc než muži. Po rozhovoru s paní Evou si to myslím také. Celá sportovní veřejnost si vybavuje její jméno v souvislosti s běžkami, byla na třech zimních olympiádách, startovala na šesti MS. Drobná žena (162 cm/48 kg) naplnila svůj život neskutečnou dřinou. Bydlí v Trutnově, rodinný domek staví s manželem Martinem v Hradci Králové, trénuje v Praze, studuje UJEP v Ústí nad Labem. Veškeré cestování si odřídí sama. Mluvil jsem s ní ve studentské kavárně po jedné zkoušce, vypadala spokojeně, ale čas měla přesně vymezený.
Josef Procházka má v kolonce roku narození číslo 1971. I v tomto věku prohání mnohem mladší závodníky. Co ho přimělo cestovat z Děčína na „béčkový“ Zurich maraton do Sevilly? Nejen to nám prozradil v rozhovoru.
Jak se zrodil nápad zaběhnout si právě maraton v Seville?
Hledal jsem s kamarádem, Rosťou Štefánkem, nějaký závod, který by nám zkrátil zimu. Taky jsme chtěli něco trochu jiného, tady jsou to pořád stejné trasy a stejné tváře, prostě stejné závody. A zároveň jsme to chtěli spojit s nějakým výletem. Nejprve nám padl do oka maraton v Dubaji. Ale tam se startuje v 6:30 ráno a v době startu tam bývá už 26°C, to není nic pro nás. Tak jsme pátrali dál a přemýšleli jsme o maratonu v Marakéši, jenže tam by byl problém s pitím, museli bychom o tom zbytečně přemýšlet, tak jsme se na mapě posunuli kousek zpátky, do Španělska.
Jirka Vlček a Pepa Procházka potili krev na Kbelské desítce, Vladimír Růžička měl v adresáři závod v Praze, ale vlak zůstal stát na trati a zkušený běžec se musel vrátit bez diplomu. Sestry Vajrychovy také chyběly, ale jinak tam byl celý běžecký sever. Most, Varnsdorf, Teplice, Děčín, Chomutov, Litvínov, Louny, Rumburk. Ústí nad Labem, Litoměřice, Chabařovice, Česká Lípa, Jablonec. Zástupci těchto měst si to rozdali na trati dlouhé deset kilometrů, běželo se na cyklostezce bez čipů. Nevím to přesně, ale prý tam bylo 168 sportovců. Dva borci předvedli ostatním, jak se běhá bez bot. Tomáš Zahálka přidal slušivou bílou šatovku, Mišák Barvínek předvedl opálená lýtka.
V ideálním běžeckém počasí při teplotě 12°C - 14°C se dnes vydalo na cyklostezku při 3. ročníku Ústecké VitaSport desítky 170 běžců. Velký nárůst oproti 95 účastníkům z loňska je způsoben především absencí závodů s Mumií, takže běžci rádi běhající i po asfaltu mohli zamířit na tento závod. Za stovku předem nebo dvěstě korun na místě si mohli čtyřikrát zaběhnout 2,5 km úsek po cyklostezce podél Labe. Start byl ve Svádově u hřiště a otočka "u oveček" před stoupáním do Valtířova. Závod rozhodně nenudil, hned po startu čelo závodu vedené Petrem Zudou vyrazilo takovým tempem, že na 1 km byli první běžci za 3:18 min.
Prima běhy se koncem loňského roku dohodly na úzké spolupráci s největším českým běžeckým webem a časopisem Behej.com. Prvním viditelným počinem je spuštění zcela nové termínovky na stránkách Behej.com. Všechny závody jsou vykreslené v mapě, a do jejich vyhledávání je přidána možnost pátrat v okolí bydliště nebo jiného bodu, třeba místa dovolené. Termínovka v sobě zároveň sdružuje přihlašovací systém na závody, který je pro organizátory zcela zdarma. Osloví tak především malé a střední akce, které přihlašování předem řešily zatím pouze maily či formulářem na svých stránkách, popřípadě je neřešily vůbec.
Přiznám se bez mučení, že jsem to vůbec netušil, že na Střížáku běhá Mistryně Evropy v canicrossu. Bydlí v hezkém domečku na kraji Chabařovic, společnost ji dělá manžel, dvě dcery, kocour a šest psů. "Ti nejmenší jsou vlastně stařečkové na dožití, původně to byl dárek pro maminku, ale nějak se jim od nás nechtělo. Silné běžecké smečce vládne jedenáctiletá Sessila, s tou jsem byla několikrát na evropské bedně, v roce 2008 na nejvyšším stupni. Začínala jsem s běháním jako školačka v Ústí, potom jsem se dostala na sportovní gymnázium do Jablonce nad Nisou, v roce 1993 jsem se stala juniorskou Mistryní republiky na osmistovce. To už je pravěk, jak by řekl herec Polívka. Následoval Olymp Praha, tam jsem běhala hlavně 1500 m a 5000 m. Pár medailí z republiky mám," směje se Jarmila.
Ten kluk běhá rychle, někdy až moc. Zase zakufroval! Našel jsem si místo v terénu a vyčkával. Čas jsem si krátil pohazováním kluzkých míst suchou trávou a najednou se kolem mě přehnal Petr Zuda. No to jsem tedy pos ..... Petře omlouvám se. V cíli jsem slyšel z úst několika sportovců, že to byl dost drsný závod. Ve sněhu, na ledu, v močůvce, několik solidních srázů, kde hrozil pád. V květnu by to byla romantika kolem jezera Petri, v letošní zimě očistec.
Výsledky celkem Výsledky kategorie
Palivový kombinát poskytl zázemí druhému ze závodů z letošní série Ústeckého Provod krosového poháru. Na start těžkého závodu sněhem a vodou se postavilo nakonec 44 odvážných žen a mužů. Trať se klikatila mezi dálnicí a Chabařovicemi, měřila celkem 9,7 km, a její náročnost nespočívala jen v terénu, kdy bylo nutné myslet na každý došlap, ale kladla nároky i na orientaci běžců a sledování značení. "Nenudila jsem se ani metr," shrnula své pocity v cíli Zuzka Rusínová. Nejvíce si asi zaběhl celkově třetí Zdeněk Pinc. O náročnosti trati svědčí i to, že ani ti nejlepší běžci nestlačili čas na necelých deseti kilometrech pod 40 minut.